KANCELÁŘ V BYTĚ NEBO V RODINNÉM DOMĚ

Jaké náklady jsou daňově uznatelné?

Obecným pravidlem je, že daňové náklady jsou pouze ty, které mají souvislost s podnikáním (výdaje na dosažení, udržení a zajištění zdanitelných příjmů dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů). Ve většině případů se jedná třeba o výdaje na elektřinu, vodu, plyn, telefon či internet. Je však velmi vhodné v tomto případě postupovat s větší opatrností. Finanční úřad rozhodně bude požadovat podrobný důkaz, které náklady a v jakém poměru jsou využívány pro podnikání a které pro osobní potřebu. Doporučujeme proto veškeré režijní náklady dávat do nákladů dle vhodně zvoleného poměru (koeficientu), energie nejčastěji dle užívaných ploch, ostatní režijní náklady dle odůvodnitelného koeficientu (podnikání vs soukromá potřeba). Vzhledem k míchání soukromých a podnikatelských výdajů je tedy nejdůležitější při jejich kalkulaci postupovat tak, abychom nejprve dokázali, že příslušný výdaj s podnikáním souvisí a následně udrželi důkazní břemeno, že je využit k podnikání poměrem, kterým tvrdíme.

Povinnost prokázat a odůvodnit veškeré tyto skutečnosti (důkazní břemeno) leží na podnikateli. Jako důkazních prostředků lze užít tvrzení daňového subjektu (tedy vysvětlení), listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi, případně ohledání věci (místní šetření dle § 15 zákona o správě daní a poplatků) a to namátkově, dokonce i bez ohlášení. Daňový řád stanovuje, že FÚ při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy. Komplikace se také mohou vyskytnout, pokud byste chtěli uplatnit např. odpisy nemovitostí nebo náklady na údržbu či rekonstrukci bytu či domu. Pro tyto účely je nutné, aby nemovitost byla zařazena do účetnictví jako obchodní majetek společnosti (podle § 4 odst. 4 ZDP). Ocenění se provede odpovídající vstupní cenou podle pravidel § 29 odst. 1 ZDP. Odpisová metoda se zvolí jednou provždy (rovnoměrná či zrychlená, a to podle § 31 a 32 ZDP). Vložení nemovitostí do obchodního majetku představuje však nevýhodu v případě následného prodeje dané nemovitosti, kdy je prodej osvobozen až po 5 letech po vyřazení z obchodního majetku. Tento krok proto je nutno pečlivě uvážit.

Jednatel pracující v bytě nebo v rodinném domě pro své S.R.O.

Jednatel společnosti, pracující doma má nárok na peněžní náhradu za opotřebení vlastního zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. U jednatele „s. r. o.“ jde nejčastěji o jeho počítač nebo notebook, tablet nebo e-diář, mobilní telefon, pracovní stůl, skříň, židle, křeslo, lampa apod. Dále také odborné publikace týkající se pracovní náplně zaměstnance. Podle § 6 odst. 7 písm. d) ZDP náhrady za opotřebení nejsou předmětem daně z příjmů, proto ani nepodléhají povinnému pojistnému. Jejich výše však musí být odůvodněna kalkulací nákladů a stanovena ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Pokud se jedná o hmotné movité věci se vstupní cenou přes 40 000 Kč, neměly by dle § 6 odst. 8 ZDP náhrady za opotřebení převyšovat daňové odpisy při rovnoměrném odpisování v dalších letech, tj.:

40 % ze vstupní ceny, u hmotného majetku z 1. odpisové skupiny; 22,25 % ze vstupní ceny, u hmotného majetku z 2. odpisové skupiny; 10,5 % ze vstupní ceny, u hmotného majetku z 3. odpisové skupiny.

Pro „s. r. o.“ jsou náhrady za opotřebení daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. x) ZDP (jako paušální částky hrazené zaměstnavatelem). Tyto daňové výhody platí také u jiných náhrad, spojených se závislou činností doma (třeba platby za elektřinu, spotřeba tepla, vody, telefonní poplatky za domácí pevnou linku a přístup k internetu).

Zajímá Vás více?

Jste daňovým nerezidentem v ČR? Přečtěte si zajímavé informace v tomto článku: Daňový rezident vs nerezident

Víte jak má správně vypadat daňový doklad? Správnou odpověď najdete v tomto článku: Slovník pojmů